Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Prarodiče jako pěstouni pohledem sociálních pracovníků
LUSTOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá pěstounskou péčí zajišťovanou prarodiči. V mé práci byly stanoveny dva cíle, a to zmapovat zkušenosti sociálních pracovníků s výchovou dítěte svěřeného do pěstounské péče prarodičů a zjistit v jakých oblastech péče o dítě se nejvíce projevuje mezigenerační rozdíl. Pro zjištění cílů byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Data byla vyhodnocena na základě otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 5 sociálních pracovnic. Výzkum byl realizován v březnu 2020. V teoretické části popisuji pěstounskou péči obecně, její historii v České republice, vznik a zánik pěstounské péče, dávky pěstounské péče, příbuzenskou pěstounskou péče a prarodiče v roli pěstounů. V praktické části bylo pomocí otevřeného kódování vytvořeno pět kategorií, kde každá kategorie obsahuje jednu až dvě podkategorie. Výzkumem jsem zjistila, že každá sociální pracovnice pohlíží na pěstounskou péči prarodičů jinak a že každá má jiné zkušenosti. Většinou se odpovědi sociálních pracovnic neshodovaly. Dále jsem zjišťovala konkrétní mezigenerační rozdíly, rizika a negativa této pěstounské péče, trávení volného času s dětmi a jak se prarodiče podílí na školní přípravě dětí. Tato bakalářská práce může posloužit jako zdroj informací pro osoby pověřené k výkonu sociálně právní ochrany dětí.
Aspekty výkonu pěstounské péče
VLÁSKOVÁ, Olga
V bakalářské práci se zabývám aspekty výkonu pěstounské péče, kdy cílem mé práce je zjistit, jak jsou pěstouni spokojeni či naopak nespokojeni se svými právy a povinnostmi, které během výkonu pěstounské péče mají. Tyto práva a povinnosti jsou vymezeny v § 47a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Dílčím cílem je zjistit zkušenosti pěstounů s naplňováním zvyšovat si své znalosti a dovednosti a také zmapovat zkušenosti pěstounů s využíváním pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě. Za účelem dosažení stanoveného cíle jsem zvolila strategii kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly provedeny se sedmi pěstouny, kteří vykonávají pěstounskou péči či pěstounskou péči na přechodnou dobu alespoň jeden rok a mají či měli ve své péči již alespoň 2 děti. Vyhodnocování získaných dat bylo provedeno metodou otevřeného kódování. Výsledky výzkumu ukazují, že využívání práv u pěstounů je odlišné. Povinnosti, které musí pěstouni plnit, vnímají pozitivně. Pouze pár komunikačních partnerů by mělo problém s umožněním styku biologické rodině s dítětem, a to z důvodu, že se pěstouni domnívají, že jsou mezi biologickou rodinou a dětmi velmi špatné rodinné vazby. Až na jednoho komunikačního partnera všichni využívají či se chystají využít možnost dlouhodobé respitní péče. Předpokládaný přínos této práce spočívá v tom, že výsledky mohou být použity jako zdroj informací pro odbornou veřejnost, která se zaobírá problematikou pěstounské péče. Práce též může posloužit jako studijní materiál pro studenty oboru sociální práce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.